Dětský web rádia   7

Ahoj děti, pod každým červeným puntíkem najdete překvapení. Poslech pohádek na vás čeká v knihovně, v postýlce i v rádiu na okně (pořady KORMIDLO) a na stole PIŠKOTKY!

__________________________________________

TAK PŘIŠLA NA SVĚT ZELENÁ

Jaromír Hořec

Hádaly se modrá se žlutou

jako bosá noha s obutou,

která z nich je hezká, která ne.

Byly do hádky tak zabrané,

že si bez ohledu na krásu

jedna druhé vjely do vlasů.

„Dělám modrou barvu obloze.“

„A já vozím slunce na voze.“

Rozzlobil se malíř: „Tak už klid,

nebo bych vás musel vyhodit!“

Pak zamíchal MODROU se ŽLUTOU.

Měly si dát pokoj s filutou!

Hádka už je dávno skončená.

Zbyla po ní barva ZELENÁ.

ZEBRY

Jejich pruhy pletou hlavu bodavému hmyzu a mouchám, které na nich kvůli tomu neumí přistát. Pruhy navíc ve stádě opticky splývají, takže lev těžko pozná, kde končí jedna zebra a začíná druhá.

CHAMELEON

Nemění barvu podle okolí. Vybarvuje hlavně podle nálady a teploty. Když se naštve nebo chce zapůsobit na jiného chameleona, ztmavne nebo se rozzáří divokými barvami.

PLAMEŇÁCI

Se rodí šediví. Růžovou barvu získávají z jídla. Živí se drobnými korýši a řasami, které v sobě mají růžové barvivo. Kdyby jedli něco jiného, zblednou.

LEDNÍ MEDVĚD

Zblízka uvidíš, že medvěd není bílý. Jeho chlupy jsou průhledné a duté jako malá brčka. Odráží světlo, takže vypadá bíle, a navíc chytají teplo ze sluníčka. Kůže pod kožichem je úplně černá, aby medvěda hřála.

Listy jsou zelené díky barvivu, které se jmenuje chlorofyl. Ten chytá sluneční paprsky a vyrábí z nich pro strom mňamku (cukr), aby mohl růst. Žlutá a oranžová jsou v listu schované celý rok. Jenže v létě je té zelené tolik, že žlutou a oranžovou úplně překryje. Na podzim strom zelenou továrnu vypne a schované barvy konečně vykouknou ven.

Červenou a fialovou barvu si stromy na podzim vyrábějí. Funguje jako pláštěnka, která chrání list před chladnými rány, aby strom stihl z listí vycucat poslední zbytky živin, než opadá.

Jakmile strom z listu uklidí všechny dobroty, list uschne, zhnědne a vítr ho shodí na zem. Strom pak může v klidu spát celou zimu.

Sluneční světlo vypadá jako bílé nebo průhledné. Ve skutečnosti v sobě schovává všechny barvy duhy.

Jak světlo funguje?

Světlo cestuje vesmírem a vzduchem jako neviditelné vlnky na vodě. Červená barva má dlouhé a líné vlny, zatímco modrá a fialová mají vlny krátké, rychlé a divoké.

Kde se berou barvy?

Když sluneční světlo narazí do dešťové kapky (nebo do skleněného hranolu), kapka ho rozdělí na červenou, oranžovou, žlutou, zelenou, modrou a fialovou.

Proč jsou věci barevné?

Jablko je červené, protože spolkne všechny barvy světla a jenom tu červenou odrazí zpátky do tvých očí.

Tři super-barvy

Naše oči mají speciální buňky, které vidí hlavně tři základní barvy světla: červenou, zelenou a modrou. Když je namícháš dohromady, vznikne zase čisté bílé světlo. Přesně takhle funguje i displej na tvém telefonu nebo televizi.

Polární záře svítí nejčastěji zářivě zelenou, růžovou, červenou a fialovou barvou, protože neviditelný sluneční vítr naráží do plynů vysoko nad naší planetou.

Polární záře je jako svítící divadlo na obloze. Tvoří ho Sluníčko s naší planetou Zemí hlavně kolem severního a jižního pólu.

Funguje takhle:

1. Slunce do vesmíru neustále vyfukuje neviditelný „sluneční vítr“ plný malých rychlých částeček.
2. Když tyto částečky doletí k Zemi, narazí vysoko na obloze do vzduchu (do plynů, které dýcháme).
3. Při tom nárazu plyn blikne a rozsvítí se, podobně jako žárovka v pokojíčku.

Každý plyn svítí jinak: kyslík dělá krásnou zelenou nebo červenou barvu, a dusík zase modrou a fialovou.

Vesmír na první pohled vypadá jako velké černé nic, ale pokud bychom smíchali světlo ze všech hvězd a galaxií dohromady, nevznikne černá, ale zvláštní světle béžová barva. Černá barva, kterou vidíme, je vlastně jen prázdnota, kde zrovna nesvítí žádná hvězda.

Jak svítí hvězdy?

Jejich barva nám prozrazuje, jaké horko na nich je.

Červené hvězdy jsou vesmírní „chladní“ lenoši (mají kolem 3 000 °C). Žluté hvězdy jsou středně hotové, taková je i naše Slunce. Modré hvězdy jsou obrovské a šíleně žhavé (přes 30 000 °C).

Co vesmírné mlhoviny?

Tato obří mračna prachu a plynu jsou místem, kde se rodí nové hvězdy. Za červenou a růžovou může plyn zvaný vodík. Za zelenou a modrou může kyslík.